Jednoho chladného prosincového dne dorazila do mého příbytku má nevlastní sestra, jejímž účelem bylo účastnit se naší každoroční vánoční oslavy. Po jejím příchodu mě zarazila její ohromující krása, pohled, který mě nechal naprosto okouzleného. Když vrzly dveře, neztrácela čas odhalováním pravého důvodu své návštěvy. Klesla přede mnou na kolena, oči jí překypovaly touhou a touhou. Její rty se setkaly s délkou mého pulzujícího údu, její orální schopnosti mě nechávaly ve stavu čisté extáze. Ocitl jsem se ztracený v okamžiku, každý můj smysl umocněný samou rozkoší, kterou mi přinesla. Pohled na ni, na kolena přede mnou, byl pohledem k vidění. Každý její pohyb byl svědectvím jejího neukojitelného hladu po mně. Vyvrcholení našeho setkání bylo takové, které nás oba nechalo bez dechu, okamžik, který si budu v nadcházejících letech vážit.